Nevím, jak to mají ostatní kolegyně a kolegové po několikadenní šnůře s naší NANU KÁROU, ale se mnou je to takto: jezdíte křížem krážem Středočeským krajem, rozdáváte noviny a nanuky, 
bavíte se s lidmi 
. Pak přijedete domů a těšíte se na sladký spánek. Chyba lávky! Kampaňujete i ve snu! 
Vpravo nanuky, vlevo nanuky, všude nanuky, a noviny taky. To by ještě šlo, ale že je rozdávám v noční košili s natáčkami na hlavě a nikdo se tomu nediví, to mě trochu zarazilo. Brzký ranní budík byl pro mě vysvobozením! 
Tak dnes si dám radši pauzu a pojedu se podívat na novou školku do Drahelčic – tentokrát bez natáček a v šatech!
Přeji hezký den a v noci krásné sny! 