Věra Kovářová - Předsedkyně středočeské organizace Starostové a nezávislí a zastupitelka Středočeského kraje

Zrcadlo/oldacrz v Chýni

galerie KaynaKdyž jsme psali článeček o připravované výstavě (minulé číslo Našeho regionu – Dvě výstavy jednou ranou), zdaleka jsme ještě nevěděli, jak výstava dopadne, měli jsme hodně příslibů, ale ještě málo shromážděných prací. Myšlenka Věry Kovářové byla hezká – shromáždit na jednom místě díla výtvarně činných lidí z Chýně (kde žije) a širokého okolí. Realizovat ji ale nebylo jednoduché. V Chýni pomohly kamarádky Květa a Irena, výstavu tak obohatily práce například sochaře Radoše Cvrčka (portrétní busta manželky „Jitka“), manželů a syna Netrefových (nádherné tušové kaligrafie ve stylu tradiční japonské kresby „sumi-e“ a fotografie ze dna moří), výtvarně pojaté fotografie R.Musila a F.Fouska, obrazy J.Bláhy a jeho dcerky, malby J.Procházkové a pana Faita (stará náves v Chýni), objekty B.Nývltové a práce celé řady dalších. Mladou generaci zastupovaly mladá věkem, ale již dnes výjimečná svým uměním Adrianka Strnišťová, D.Kovářová (stylizované krajiny), sestry B. a G.Trněné z Chýně a K. Rajdlová z Ptic (asambláže), Samuel Hora z Prahy (ale s blízkým vztahem k Chýni).

Věra K. sama trpělivě (a ráda) navštěvovala celou řadu umělců a celou řadu míst blízkých i odlehlých. Z Hostivice tak získala díky ing.arch. I. Kohelové celou řadu děl krajinářských, zobrazujících hostivické rybníky (V. Malina, F. Kudrnáč, V. Hudcová), v místní části Břve zase objevila ateliér sochaře J. Kačera a jeho dcery Zuzany, taktéž akademické sochařky, navázala kontakt s vynikajícím krajinářem a portrétistou K. Kellnerem (Lány) nebo synem jednoho z klasiků českého moderního sochařství profesora J. Bradáčka,  malířem a vitrážistou Lukášem Bradáčkem, působícím v Červeném Újezdě. Omlouváme se všem vystavujícím, na které se v tomto výčtu nedostalo (a je jich ještě dlouhá řádka, celkem se jich sešlo na čtyřicet).

Nejkrásnějšími byla setkání V. Kovářové s nejmladším autorem (tříletý Adam Koranda z Hostivice, spolupracující na svých dílech s maminkou) a pak s těmi nejstaršími, plnými elánu a optimismu, zaznamenávajícími to hezké ze svého okolí (A. Arnold z Nučic, Ján Hriň z Tachlovic), především pak s paní architektkou Jiřinou Bendelmayerovou (87 let) z Hostivice, která začala své precizní kolorované kresby vytvářet v domově důchodců ve svých osmdesáti letech (až, když jí na to vybyl čas, jak sama řekla).

Zahájení výstavy bylo nesmírně srdečné, přispělo k tomu vystoupení vynikajících jazzových hudebníků Michala Gery (trubka) a Petra Zemana (elektrická kytara). A tak úvodní slova Věry Kovářové o pokladech skrytých všude kolem nás nebyla vůbec přehnaná.

„Zrcadlo“ opravdu ukázalo, kolik dobrého umění a dobrých lidí je viditelně i latentně přítomno v Chýni a v širokém okolí.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

« Archiv aktualit